PFC Kodymka B - VPMS
0  :  2

Jak se na poslední zápas sezony sluší a patří, šlo o hodně: na výsledku záviselo, zda udržíme 7. ligu. A k jistotě jsme potřebovali vyhrát. Navíc na nepříliš oblíbeném chodovském hřišti na Hrabákově. A za deště. Nadto Zdeněk pouze přihlížel (a fotil). Jak výstižně shrnul rozhodčí: "Zpočátku vyrovnané utkání, po přestávce si fotbalovější Válcovny vytvořily více šancí a zaslouženě vyhrály."

Ano, vytouženého výsledku jsme se nakonec skutečně dobrali. Ale byly to nervy! Hned v úvodu se ve skvělé fasoně chytající Míra předvedl při tečované střele, na druhé straně Honza po ideálním centru z rohu hlavou z jasné posice rozezvučel břevno. V poločase tedy stále bez branek, poslední půlhodina už musela rozhodnout. A ta patřila oběma našim Mírům. Ten jeden se i nadále zručně oháněl v bráně, druhý obstaral góly: ve 43. minutě šel na bránu z pravého úhlu, nerozpakoval se a napálil balon pod břevno. Krásná trefa. Deset minut nato přidal další - a jen kousek scházel, aby završil hattrick.

Míra tak vychytal naši jedinou nulu v sezoně (přičemž my jsme ji soupeřům nedovolili ani jednou!), udrželi jsme se - a navíc na Hrabákově to byla teprve druhá naše výhra v historii; nepočítáme-li kontumaci, vyhráli jsme tam vůbec poprvé! Tak vstříc šťastným zítřkům! P. S. Čtvrtý zápas za přítomnosti míče Hello Kitty = třetí vítězství. (dud)