VPMS - Tutto bene
3  :  2

Překvapivě byla nálada v týmu před zápasem velice dobrá, ač tomu předchozí výsledky zrovna neodpovídaly. Již několik dní před zápasem jsme věděli, že se sejdeme v plném počtu! Hlavní příčinou silné docházky byl fakt, že již skončila sezóna ve velkém fotbalu a v druhé řadě, že jsme se hřáli na posledním místě tabulky. Nakonec jsme však v kompletní sestavě nenastoupili, neboť jsem se na poslední chvíli rozhodl do zápasu nezasáhnout kvůli zdravotním problémům, které mě pronásledovaly posledních pár dnů. Ale teď již k samotnému zápasu.

Čekali jsme, že se soupeř do nás zakousne od první chvíle s vidinou, že ještě neztratil poslední šanci na postup. Opak byl však pravdou. Soupeř se rozhodl bránit od půlky a případně nás trestat z brejku. Proto jsme měli po většinu zápasu míč na kopačkách my a bylo na nás, abychom tvořili hru. Do prvního gólu byly náznaky šancí na obou stranách. Snad jen Radek měl loženku, když se zalekl sám před brankářem a svojí levou pravou nohou z bezprostřední blízkosti branku přestřelil. Dál tak čeká na svou první vstřelenou branku v 6. lize. Bohužel pro nás opět zafungovalo nepsané pravidlo nedáš dostaneš a o chvíli později udeřilo na druhé straně, kdy soupeř Ráďovi zahrál na housle a David na střelu soupeře nestačil. Soupeř se ještě víc zatáhl, což se nevyplatilo, když jsme krásnou akcí vyrovnali na 1:1. Martin posunul míč na Feryho do lajny a ten centrem poslal míč před bránu, kde Honza předskočil obránce a nekompromisně zavěsil.

Těsně před koncem se nám ještě podařilo jít do vedení, když Martin z dálky trefil míč přesně k tyči. Bylo vidět, že to tým soupeře rozhodilo, což se projevilo i na začátku druhé půle. Pár minut po jejím začátku se k míči dostal opět Martin a přesnou přihrávkou našel mezi dvěma obránci volného Feryho, pro kterého již zakončení do odkryté branky nedělalo problém. Soupeř se zdál být v tu chvíli odevzdaný a jakoby už vzdal svůj boj o možný postup z 6. ligy. A protože ani my jsme se nehnali dopředu, čas ubíhal a stav zůstával pořád stejný 3:1. Vypadalo to, že se blíží naše třetí výhra v sezóně, ale vzhledem k tomu, že naše předchozí výhry byly vždy hubené jen o jeden gól, dovolili jsme soupeři 10 minut před koncem zdramatizovat zápas. Fery při snaze odkopnout míč trefil Ráďu, od kterého se míč odrazil k volnému soupeři a ten s jistotou zavěsil. Posledních 10 minut se hra přelévala ze strany na stranu a naštěstí pro nás se již žádná šance neujala a na stavu 3:2 pro nás se již nic nezměnilo.

V posledním zápase s Laxním přístupem nesmíme prohrát a záchrana bude naše! Tak snad bude docházka aspoň stejná jako dnes a já se snad uzdravím a také si trknu. (Za report díky Pájovi)