VPMS - Stříbrný hroch C
1  :  1

I přes pokročilé stádium snižování teploty nám počasí docela vyšlo. Sníh hřiště nepokrýval, bylo jen mírně namrzlé. Lajnoval ho asi nějaký ožrala pozdě v noci, na každé straně byly tři a všechny úplně křivé.

Stejně jako Eme a možná i další jsme ani my neměli štěstí na rozhodčí. Pískali mladší kluci, kteří se očividně báli do zápasu nějak víc zasahovat. To se na zápase podepsalo hned ze začátku, měli jsme házet aut a Lukáš tedy z obrany vyběhnul na půlku aby ho hodil. V tom se ale vhazování zmocnil soupeřův jen placírkou hrající okopávač. Než jsme se stačili rozkoukat, už nám vlála síť a rozhodčím to evidentně vůbec nevadilo, byť sami ukazovali, že aut jsme měli házet my. Po nějakých deseti minutách sice Honza po mém autu dokázal hlavou srovnat, ale víc se nám zkrátka za celý zbytek zápasu udělat nepovedlo. Šancí jsme, jako vždy, měli dost, ale náš útok si bohužel asi myslí, že když promění jednu z dvaceti gólových šancí, budeme je za to ještě nosit na rukou ... Zkrátka efektivita našeho útoku je stále mizerná, ale jak říkám už po několikáté, snad už to brzy prolomí.

Rozhodně nechci všechnu vinu svalovat na útočníky, ale nad tím, co dokážeme zahodit, by si ne jeden fotbalový fanoušek hodně dlouho lámal hlavu ...