Prtzalona C.F. - VPMS
0  :  1

Druhé kolo se neslo ve znamení velkých nadějí spojených s návratem Adama, který od května putoval po Asii a až do této chvíle jsme se s tím nebyli schopní vyrovnat (jedna kontumace, jedna remíza, zbytek prohry).

Proti nám stanula Prtzalona, kterou jsme před rokem porazili těsně 2:1 a ještě teď pamatujeme tu obrovskou bezmoc při snaze proměnit aspoň jednu z kupy vyložených šancí.

Začali jsme slušně, postupně se vyskytlo pár oťukávacích náznaků na obou stranách, ale půle skončila bez branek. Po výměně stran jsme už čím dál živěji vzpomínali na bezzubost v útoku, která má vždy za následek neustálý stres v obraně, protože každá chyba se může stát os(t)udnou. Náš tlak byl stále silnější, Dejv s Adamem četně vyváželi míče a zakládali nadějné akce, ale Prtzalona vše kryla a z následných rohů ani autů poblíž brány jsme nebyli schopní nic rozumného vytěžit, ba naopak jsme jimi často posílali soupeře do brejků. Ke konci v zoufalství zkusil štěstí i chytající Pepa, ale míč mu v průniku kousek za půlkou nešťastně utekl, nicméně soupeř odkrytou bránu těsně minul. Až v poslední minutě přišlo vysvobození, když se po Márově střele konečně rozvlnila síť a s vyprošenou kartou za svelčený dres přišla také úlevná výhra 1:0.